06.08.2017 21:13

Jak jsem držela svůj první třídenní půst. Díl 1.

Na konci července na mě dolehl splín. Zdálo se mi, že mě nikdo nemá rád a že je to nespravedlivé. Nic mě nebavilo, dokonce mi nechutnalo jíst. A to je u mě už co říct! 
 

Už nějakou dobu předtím jsem sledovala na Youtube kanále Jana Zahradníka Havelky seriál o jeho zkušenostech s půstem. A ono to ve mně kupodivu pozvolna, ale jistě začalo zrovna v červenci pracovat. V životě jsem párkrát vydržela jeden den nejíst, ale v normálním pracovním režimu jsem to nesla úkorně a stále myslela na to, jak trpím a co bych snědla, kdybych mohla. Nejdéle jsem nejedla asi den a půl. Bolel mě žaludek, bylo mi špatně, slabo a zima z hladu. Moje rozladěná psychika se zmítala v myšlenkách o nedostatku, nouzi a v pochybnostech o smyslu mého hladovění. U toho jsem se ještě bombardovala výčitkami, že nemám žádnou vůli a že ani nejsem schopna ji cvičně aspoň trochu posilovat. A že když to s vypětím všech sil dokážu, necítím žádnou satisfakci, nemám z toho vůbec radost a je mi se bídně. Teď v létě jsem však zkusila dvakrát den nejíst a nesla jsem to o něco lépe.

A tak mě k mému úžasu napadlo: Co kdybych zkusila třídenní půst? 

(...)

 

Pokračování

—————

Zpět


Kontakt

Mgr. Hana Borovská, Ph.D.

Vychodilova 14
Brno-Žabovřesky
616 00


tel. 739 86 13 97

IČ: 01863452